Gynekologické ultrazvukové vyšetření

V České republice se v průběhu těhotenství provádějí 3 UTZ vyšetření:

1. Období 10-14 týdne:

Uz vyšetření slouží k zjištění životaschopnosti těhotenství, četnosti těhotenství, jeho přesné stáří a vyloučení event. hrubých vývojových vad. Při vyšetření okolo 12. týdne již má plod všechny hrubé rysy malého človíčka a protože jeho velikost dosahuje asi 8 cm, je možno jej zachytit na obrazovce celého najednou.V posledních letech se prosazuje měření prosáknutí záhlaví, které slouží k časné detekci chromozomálních vad. Je to moderní metoda, která má vysokou výtěžnost záchytu.

2. Období okolo 20 týdne:

Lékař měří tzv. biometrii plodu ( tj.přesně změří určité části plodu - nejčastěji průměr a obvod hlavičky, obvod bříška a délku stehenní kosti - z těchto údajů je přístroj schopen vypočítat m j. i přibližnou hmotnost plodu ) a poté pátrá po event. vývojových vadách.

3. Období po 30 týdnu:

Lékař opět provede biometrii plodu, aby zkontroloval, zda plod správně roste. Dále je třeba určit polohu plodu, pohybovou aktivitu, množství plodové vody a polohu placenty Při jakýkoli pochybnostech o zdárném průběhu těhotenství lékař ultrazvuk provede i mimo tato období.

Speciální případy, které vyžadují UTZ vyšetření:

1. mimoděložní těhotenství: pokud je těhotenský test pozitivní a v děloze není vidět gravidita, je třeba pomýšlet na mimoděložní těhotenství.

2. samovolný potrat: při krvácení z dělohy je nutno stanovit, zda je plod živý - od tohoto se odvíjí další postup léčby.

3. zmlklé těhotenství: někdy se stává, že těhotenství v počínajícím stadiu odumře, ale není vypuzeno z dělohy jako při potratu. Na UTZ vyšetření je patrno těhotenství menší, než odpovídá termínu posledních menstruace a není patrný tep srdce plodu. V tomto případě je vhodné vyšetření za nějakou dobu zopakovat.

4. hypotrofický plod: někdy se může zjistit, že plod roste pomaleji, než by měl a je hubenější. V tomto případě je třeba opakovanými vyšetřeními přesně sledovat růst plodu a speciálním měřením průtoku krve v pupečníkových cévách ( tzv. dopplerovské vyšetření) vyšetřit funkci placenty.

5. prenatální diagnostika: někdy je z různých důvodů třeba odebrat na vyšetření vzorek plodové vody (amniocentéza) či pupečníkové krve (kordocentéza). Odběr prováděný pod kontrolou ultrazvuku minimalizuje riziko poranění plodu - lékař na obrazovce vidí přesně jehlu a může se tak vyhnout poranění plodu.

6. cervikometrie: děložní čípek (cervix uteri) je ta část dělohy, která zasahuje do pochvy. V průběhu těhotenství má být dostatečně dlouhý a uzavřený, tím vlastně udržuje plod v děloze a zabraňuje předčasnému porodu. Někdy však tuto funkci plní nedostatečně - zkracuje se a otevírá - hovoříme o tzv. inkompetenci čípku děložního. Vaginální sondou lze přesně změřit jeho délku a jeho event. pootevírání a poté zavčas podniknout příslušná opatření.